motto : "Kunsten å tenke negativt " -kurz negativního myšlení

Myšlenky zahalené smutkem...

5. února 2015 v 20:34 |  Články
Po dlouhé době píši tento článek .
Píši tyto řádky po dlouhé době a není mi veselo.
Ke smutku mám řadu důvodů. Dlouho jsem se trápila s angínou a poté i s virozou.
To mnohem horší jsem se však dozvěděla před pár dny - zemřel starý rodinný přítel,
kterého jsem brala jako "dalšího" hodného dědu a který mě znal dá se říci od malička.
V tyto dny se proto peru se směsicí pocitů.
Uvědomuji si,že už ho nikdy neuvidím,už nikdy spolu nebudeme mluvit,nebude se na mě smát...
Prostě je konec a zbyly mi jen vzpomínky.Ano,vím že byl již hodně starý,ale i tak jsem to nečekala.
Smrt je definitivní a já na ni nic nezměním,ani kdybych chtěla...
Přemýšlím nad tím,jak na krátkou dobu tady na zemi jsme a jak vzácné je žít a že to není
samozřejmost žít. Člověk by si měl každý den užívat naplno,zbytečně se netrápit nad věcmi,které
nejdou změnit a těm,které má rád to říkat nebo lépe projevovat co možná nejčastěji.



Mám ráda své návštěvníky blogu.Vaše Lofn

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Beatricia Beatricia | Web | 5. února 2015 v 20:57 | Reagovat

Vyjadřuji ti tímto upřímnou a hlubokou soustrast nad ztrátou blízkého člověka. Přeji ti také uzdravení, abys byla brzy fit. Dej se do práce... to není klišé, ono to skutečně pomáhá přenést se přes první smutné chvíle.
Přeji ti, abys byla brzy zase spokojená. ☼☼☼

2 Van Vendy Van Vendy | Web | 5. února 2015 v 22:43 | Reagovat

Lofn, vím asi dobře, jak ti je... minulý týden jsem byla na pohřbu mé tetě, poslední z rodiny mého tatínka (myslím tím, přímé příbuzné, byla jeho sestra). Když jsem se to dozvěděla, hrkly mi slzy, i když jsem věděla, že už dlouho nebude, doufala jsem, že ji ještě navštívím, a že mi popíše další fotky, které mám , měla totiž fantastického pamatováka a co fotka, to historky. Jenže jsem se k ní málokdy dostala - a tentokrát jsem to už nestihla.
Jak odejde někdo blízký (ať z rodiny nebo ze známých), zůstává po něm prázdné místo. Ale myslím, že dokud na člověka někdo vzpomíná, pak skutečně ještě neumřel, protože žije právě v těch vzpomínkách.
Je mi líto, že takovou ztrátu poznáváš, ono je jedno, jestli je člověku padesát nebo osmdesát, když nás opustí, bolí to stejně.

3 Van Vendy Van Vendy | Web | 11. února 2015 v 21:54 | Reagovat

P.S. a s tím závěrem víc než souhlasím! Ale někdy na to člověk přijde, až je pozdě.

4 charibeja charibeja | Web | 20. února 2015 v 13:39 | Reagovat

To je smutné, ale já věřím, že smrt není úplný konec, že se jednou se svými blízkými opět setkáme. Takže třeba tam na tebe někde čeká a jednou se opět shledáte.

5 Beatricia Beatricia | Web | 28. února 2015 v 11:57 | Reagovat

Díky za milý komentář a pevně věřím, že ať jsi kdekoliv, co ti brání v přístupu na net, že se brzy vrátíš. Je tu  po tobě velké prázdno. ☼☼☼

6 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 7. března 2015 v 2:12 | Reagovat

To je mi líto. Já myslím, že vím jak se cítíš. Ono je nejhorší to, když chceš tomu člověku něco říct, ale pak už nemůžeš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama